Historie Tetína

Tetín- významné místo, kde se tvořily dějiny


Podle Starých pověstí českých- sídlo Krokovy dcery Tety

Do 18. století zde stálo pět kostelů a ještě dříve dva až tři hrady.

     Už před více než tisíci lety se Tetín zapsal nesmazatelně do dějin vraždou kněžny Ludmily, babičky sv. Václava.
(Ta byla ženou českého knížete Bořivoje, s nímž pravděpodobně kolem roku 882 přijala křest z rukou svatého Metoděje. Po smrti Bořivoje a jeho synů Spytihněva a Vratislava se vlády v zemi ujal Václav. Jenže byl příliš mladý, a tak za něj třímala žezlo jeho matka Drahomíra. Mezi ní a Ludmilou panovala nevraživost hlavně kvůli vlivu na mladého krále. Vygradovala tím, že Drahomíra tchýni vykázala na její vdovské sídlo, hradiště v Tetíně, a nakonec za ní poslala své sluhy, kteří ji roku 921 zavraždili. Po smrti Drahomíry nechal Václav roku 926 Ludmiliny ostatky převézt do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě a od té doby je zde jeho babička uctívána jako světice).
     Ludmilino jméno nese i jeden ze zdejších kostelů, který patří k dominantám obce.
V blízkosti kostela sv. Ludmily uvidíte jednoduchý románský kostel sv. Kateřiny. Vznikl zřejmě ve 12. století, ale pravděpodobně měl předchůdce, který zde stál už za života kněžny Ludmily. Vchod vede přes zvonici a malý hřbitov. V jediné lodi kostela se zachovala původní křížová chodba.
Na zdejším hřbitůvku byly při archeologických vykopávkách odkryty hroby pocházející z období raného křesťanství, které přikrývaly velké kamenné desky.
Dle jiných pramenů se jedná o hroby keltské
     U kostelíků najdete i budovu fary, na níž v letech 1527–1533 působil karlštejnský děkan Václav Hájek z Libočan. Zde také sepsal svou známou Kroniku českou.
Nedaleko od fary stojí v dominantní poloze nad řekou Berounkou třetí dochovaný tetínský kostel, nyní zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, dříve však sv. Archandělu Michaelovi. Údajně ho nechala vybudovat Drahomíra nad hrobem sv. Ludmily, aby zázraky, které se zde údajně odehrály, byly připsány tomuto bojovníkovi proti zlu.
     Na hřbitově u kostela si můžete prohlédnout hrobku patřící rodině spisovatele Václava Vojáčka a po její pravé straně symbolické místo posledního odpočinku děvčete, o němž se zpívá v již zlidovělém popěvku Nad Berounkou pod Tetínem.
Pokud píseň neznáte, nevadí, její melodii určitě zaslechnete při procházce k zámečku stojícímu na tetínské návsi. Každou celou hodinu ji vyhrávají hodiny umístěné v jeho průčelí. (Zámeček vznikl na konci 18. století a vedle řady majitelů patřil počátkem 19. století i rodině Vojáčků. Jezdila sem za nimi řada tehdejších významných osobností české kultury a politiky, například Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Ladislav Rieger či František Ladislav Čelakovský. V zámecké zahradě se zachovaly zbytky valů, které kdysi tvořily předhradí přemyslovského hradu.)

Tetínský hrad

Na počátku 14. století ho na zdejší ostrožně založil buď Štěpán z Tetína nebo přímo král Václav II. Zanikl zřejmě už roku 1422 při útoku Pražanů, kteří se pokoušeli dobýt Karlštejn. Jeho zkázu pak dokonali vesničané, kteří ho využívali jako zdroj levného stavebního materiálu. Přežilo v podstatě jen torzo vstupní věže. Dopadl však lépe než druhý knížecí hrad, postavený v 9. století východně od dnešní návsi knížetem Spytihněvem I. jako hraniční pevnost tehdejšího území ovládaného Přemyslovci. V místech, kde hrad stával, dnes najdete tetínské domy.